Rádia s mluveným slovem

Mluvené slovo staví do popředí lidský hlas, vyprávění a význam textu. V rozhlase může mít podobu četby, povídky, pohádky, dramatizace, dokumentu nebo humorné scénky. Jednotlivé formy se liší způsobem práce s předlohou i zvukem. Četba může zachovat souvislý hlas vypravěče, zatímco rozhlasová hra rozděluje jednání mezi postavy a vytváří situace prostřednictvím dialogu. Interpretace zahrnuje tempo řeči, intonaci, důraz a pauzy. Stejná věta může podle přednesu vyznít jako otázka, ironie nebo vážné sdělení. U dramatické tvorby pomáhají zvuky prostředí, hudba a ticho naznačit místo děje, přechod mezi scénami či napětí. Obraz není předložen přímo: posluchač si prostředí a postavy představuje na základě toho, co slyší. Krátký uzavřený příběh má jinou stavbu než četba na pokračování nebo dramatický seriál. Dokumentární vyprávění může kombinovat výpovědi, komentář a autentické zvukové záznamy. Téma ani cílový věk nejsou jednotné, od dětských pohádek až po tvorbu pro dospělé. Pro tento typ programu je určující soustředění na obsah a podobu řeči, nikoli pouhá přítomnost moderátora mezi hudebními skladbami.